Vsetín
Vsetínský zámek
znak vlajka
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0723 541630
kraj (NUTS 3):	Zlínský (CZ072)
okres (NUTS 4):	Vsetín (CZ0723)
obec s rozšířenou působností:	Vsetín
pověřená obec:
historická země:	Morava
katastrální výměra:	57,61 km²
počet obyvatel:	27 963 (31.12.2007)
zeměpisná šířka:	49° 20' 19" s. š.
zeměpisná délka:	17° 59' 35" v. d.
nadmořská výška:	348 m
PSČ:	75501
zákl. sídelní jednotky:	26
části obce:	4
katastrální území:	3
adresa městského úřadu:	Městský úřad Vsetín Svárov 1080 755 01 Vsetín
starosta / starostka:	Květoslava Othová
Oficiální web: http://www.vsetin.cz Ofic. web MÚ: http://www.mestovsetin.cz E-mail: posta@mestovsetin.cz
Zdroje k infoboxu a částem obce

Vsetín (něm. Wsetin) je okresní město v Zlínském kraji na severovýchodní Moravě na řece Vsetínská Bečva.

Historie

Nejstarší historie

První zmínky o Vsetínu pocházejí z let 1297 až 1308 a popisují městečko Setteinz v údolí řeky Vsetínské Bečvy, s mlýnem a kostelem. Roku 1308 přechází Vsetín do nájmu Voka z Kravař, od tehdejších majitelů - templářských rytířů. Název Wssetin lze nalézt v dokumentech od roku 1396, první vklad vsetínského panství do zemských desek byl uskutečněn roku 1505. Rozhodující vliv na vývoj města měla kolonizace ve 13. a 14. století. V 16. století se na území Vsetínska rozšířil chov koz, z nedalekého Slovenska. Chov koz byl postupně nahrazen chovem ovcí. Tuto činnost vykonávala především čeleď, nazývaná valaši. Tento název se později vžil jako obecné označení obyvatel regionu.

V polovině 15. století byla na pravém břehu řeky Bečvy, v lokalitě dnešního Horního náměstí vystavěna tvrz, jež byla v 17. století přestavěna na zámek.

Rekatolizace a třicetiletá válka

Roku 1609 vyženil vsetínské panství Albrecht z Valdštejna, který později proslul jako významný císařský vojevůdce. Na Vsetínsko povolal jezuity, za účelem rekatolizace místního obyvatelstva.

Náboženský a s ním spojený hospodářský útlak vedly až k rebeliím místního obyvatelstva za třicetileté války. Vzpoury vyvrcholily v roce 1644 popravou asi dvou set vzbouřenců, což byla jedna z nejmasovějších poprav v národní historii. Rebelie evangelíků pokračovaly i později, definitivní uklidnění přinesl až toleranční patent z roku 1781. V průběhu třicetileté války se Vsetín rozšířil z Horního města i na levý břeh řeky Bečvy.

Průmyslové období

V první polovině 19. století bylo město ovlivněno technickou revolucí. K prvním továrnám patřily cukrovar, parní pily, továrna na sirky, roku 1868 byly založeny sklárny. Nejvýznamnějšími podniky konce 19. století však byly továrny na výrobu nábytku bratří Thonetů a Jakuba a Josefa Kohna. Na konci 19. a na začátku 20. století bylo město napojeno na železnici, začala stavba městské elektrárny, nemocnice, škol a dalších veřejných zařízení. V roce 1909 se město stalo městem okresním. Město postihla hospodářská krize ve 30. letech 20. století, jejíž dopad zmírnilo až založení závodu Zbrojovka v roce 1937. Díky této továrně došlo ke zdvojnásobení počtu obyvatel Vsetína během první poloviny 40. let 20. století, neboť kvůli zbrojnímu průmyslu se do města přistěhovaly početné skupiny dělníků z Brna. Po válce se naplno projevily problémy způsobené rychlým nárůstem počtu obyvatel: nedostatek bytů a zařízení občanské vybavenosti. Město se v té době orientovalo na těžký průmysl.

Doprava

Přes Vsetín vede od Valašského Meziříčí železniční trať 280, jeden z hlavních tahů překonávajících dále Beskydy a spojujících Česko se Slovenskem, a odbočuje zde trať 282 do Velkých Karlovic, na území Vsetína má železnice jednu stanici. Ve stejných třech směrech vedou přes Vsetín i silnice: silnice I/57 od Valašského Meziříčí přes Vsetín na Horní Lideč, silnice II/487 směrem na Velké Karlovice, navíc ještě silnice I/69 do Vizovic a další silnice menšího významu.

Ve Vsetíně je rozsáhlé autobusové nádraží, užívané městskou i meziměstskou dopravou, a je zde provozována síť městské autobusové dopravy. Městskou i regionální dopravu zajišťuje především místní dopravní společnost ČSAD Vsetín a. s., člen skupiny ČSAD Invest, která má ve Vsetíně hlavní základnu.

Památky

• Zámek
• Římsko-katolický kostel Nanebevzetí P. Marie
• Maštaliska - tzv. bývalý Panský dům z roku 1710
• Stará radnice (1720–1721)
• Nová radnice
• Barokní kamenná socha Neposkvrněného početí P. Marie na Horním náměstí
• Evangelický kostel Dolního sboru
• Evangelický kostel Horního sboru
• Kamenný kříž z r. 1775 na Dolním náměstí

Osobnosti

• Josef Sousedík
• Josef Černocký
• Michal Urbánek
• František Hlavica
• Emil Hlavica
• Rudolf Hlavica
• Matouš Václavek
• František Sova
• Richard Pavlík
• Záviš Kalandra
• Erich S. Kulka
• Antonín Kaderka
• Jiří Čunek
• Přemysl, lenní pán z Branek a Ústí
• Mirek Topolánek
• Josef Stelibský
• Mirka Pokorná
• Kornelie Němečková
• Jarmila Šuláková
• Eliška Balzerová
• Roman Vojtek
• Jindřich Štreit
• Mojmír Bártek
• František Vavřínek

Partnerská města

Partnerskými městy Vsetína jsou (v závorce je uvedeno datum podepsání partnerské dohody):

• Mödling, Rakousko (1993)
• Stará Ľubovňa, Slovensko
• Trenčianske Teplice, Slovensko
• Bytom, Polsko (2004)
• Vrgorac, Chorvatsko (2008)

Reference

Literatura

• Kobliha, K.: Historický nástin okresu vsetínského In: Okres vsetínský. Vsetín 1938, s. 69–302.
• Krajem portášů, Vsetín 1937
• Václavek, M.: Dějiny města Vsetína, Vsetín 1901
• Burian, I., Burian, B.: Dějiny protestantismu na Vsetínsku, Vsetín 1993
• kolektiv autorů: Okres Vsetín, Brno - Vsetín, 2002, ISBN 80-86298-09-4
• Baletka, L. a kol: Vsetín : město a čas, Vsetín, 2008, ISBN 978-80-904139-1-7

Externí odkaz