Ubytování Rychnov nad Kněžnou

Zvolte město nebo městskou část

« Královéhradecký kraj
Rychnov nad Kněžnou
Budova radnice na Starém náměstí

Budova radnice na Starém náměstí

Rychnov nad Kněžnou – znak Rychnov nad Kněžnou – vlajka znak vlajka
status: město
NUTS 5 (obec): CZ0524 576069
kraj (NUTS 3): Královéhradecký (CZ052)
okres (NUTS 4): Rychnov nad Kněžnou (CZ0524)
obec s rozšířenou působností: Rychnov nad Kněžnou
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 34,95 km²
počet obyvatel: 11 823 (28. 8. 2006)
zeměpisná šířka: 50° 09′ 47″ s. š.
zeměpisná délka: 16° 16′ 28″ v. d.
nadmořská výška: 320 m
PSČ: 516 01 až 517 01
zákl. sídelní jednotky: 19
části obce: 8
katastrální území: 7
adresa městského úřadu: Městský úřad Rychnov nad Kněžnou
Svatohavelská 105
51601 Rychnov nad Kněžnou
starosta / starostka: Jiří Rokl
Oficiální web: http://www.rychnov-city.cz
E-mail: e-podatelna@rychnov-city.cz
Rychnov nad Kněžnou na mapě
Information-silk.png Zdroje k infoboxu a částem obce

Rychnov nad Kněžnou (něm. Reichenau an der Knieschna) je okresní město v Královéhradeckém kraji v severovýchodních Čechách. Město leží v Orlické tabuli na řece Kněžné. Město má 11 823 obyvatel a rozlohu 3495 ha.


Části města

  • Rychnov nad Kněžnou

Historické jádro města je městskou památkovou zónou

  • Dlouhá Ves
  • Jámy
  • Lipovka
  • Litohrady
  • Lokot
  • Panská Habrová
  • Roveň


Historie

Středověk

Město bylo vytvořeno v průběhu kolonizace podhůří Orlických hor, když pruh země v okolí Rychnova táhnoucí se směrem do hor obdržel od Přemysla Otakara II. Heřman z Drnholce (jeho otec Vilém z Drnholce byl ve službách Přemysla Otakara II. a držel Ústí nad Orlicí). Heřman držel také úřad podkomořího (1261–1266). První písemná zmínka o Rychnově nad Kněžnou se právě vztahuje k osobě Heřmana z Drnholce, který figuruje jako svědek na listině Přemysla Otakara II. vydané 1.2.1258 ve Vídni (Hermannus de Richenawe). Heřman si postavil dřevěný hrad a bylo obydleno podhradí a úrodná niva u řeky.
Rychnovem procházela i jedna z významných stezek, po níž proudili do města obchodníci (právo trhu je písemně doloženo až později).
S městečkem byl založen i kostel sv. Havla, původně vystavěn v románském slohu; oltář byl vysvěcen roku 1313. Prvním jménem známým farářem byl Dominik, jenž byl po své smrti nahrazen Kunratem, synem měšťana Hanuše z Rychnova.

Rychnovské panství pak až do počátku 15. století bez problémů drželi potomci Heřmana z Rychnova. Páni z Rychnova patřili mezi významné české rody. Nezletilým synům Jetřicha (†1400) byl poručníkem Boček z Kunštátu a z Poděbrad. Dva z nich, Jan a Hynek, se za husitských válek přidali na stranu táborskou, takže král Zikmund považoval rychnovské panství za odumřelé léno a svěřil ho Půtovi z Častolovic. Potomci Jana z Rychnova (†1433) však panství udrželi a v jejich rukou zůstalo až do konce století. V Rychnově pak vládl Jan mladší (1440−1471) a po něm jeho synové Albrecht a Heřman a synovci Jindřich a Heřman.
Roku 1488 obdržel Rychnov od Vladislava II. právo na městský znak (Na červeném štítě leží jelen, desaterák, s hlavou otočenou vlevo, v přirozených barvách, na něm sedí panna v modrých šatech podávající jelenu pravou rukou dvojité zelené lekno.) a na dva výroční trhy; měšťanům bylo navíc dovoleno pečetit zeleným voskem.
Albrecht a Heřman byli posledními majiteli Rychnova z rodu Rychnovských, neboť Albrecht prodal město roku 1497 Vilémovi z Pernštejna, jenž vytvořil ve východních Čechách rozsáhlé dominium. Ten měl sídlo na Pardubicích a Rychnovu vládl až do své smrti roku 1521, kdy české majetky zdědil jeho syn Vojtěch z Pernštejna (viz Pernštejnové). Vilém daroval městu roku 1498 pastvinu Láň; roku 1503 zrušil ve městě panský dvůr a rozprodal ho.

  1. ↑ RBM II, s. 70, č. 176. V souvislosti s jeho jménem existují i další formy jména města: Richnow, Richenowe, Richenove. Srov. RBM II, ad indicem.

Pamětihodnosti

  • Zámek Rychnov nad Kněžnou
  • Socha Panny Marie Immaculaty
  • Kostel svatého Havla
Původně vystavěn v románském slohu, oltář vysvěcen roku 1313; exitují starší názory, že byl založen již roku 1083, ovšem ty jsou s největší pravděpodobností mylné, neboť toto datum nekoresponduje s obydlováním této oblasti.
  • Hřbitovní kaple Proměnění Páně
  • Židovský hřbitov
  • Socha Dobrého pastýře, nad Dubinkou
  • Socha Krista Trpitele, nad židovským hřbitovem
  • Socha svatého Antonína Paduánského
  • Socha svatého Marka na křižovatce ulic Smetanova a Masarykova
  • Synagoga
  • Sousoší svatého Floriána, svatého Jana Nepomuckého a krucifix na Starém náměstí
  • Sousoší svatého Jana a svatého Pavla u Javornické silnice
  • Sousoší svatého Josefa na Poláčkově náměstí
  • Sousoší Zasnoubení Panny Marie v parčíku
  • Radnice na Starém náměstí
  • Rodný dům F. M. Pelcla
  • Pomník F. M. Pelcla
  • Soukenická strouha - napájecí vodní kanál
  • Pivovar - Podorlická sodovkárna
  • Sousoší mariánského obrazu, před pivovarem
  • Smírčí kříže (v blízkém okolí)

Osobnosti

  • František Martin Pelcl, (1734–1801) spisovatel, historik a filolog
  • Karel Poláček (1892–1944), spisovatel a novinář
  • Jiří Šlitr (1924-1969), herec, dramatik spoluzakladatel Semaforu
  • Rudolf Rokl (1941–1997), klavírista a hudební skladatel.
  • Karel Sýs, (1946) český básník, spisovatel a novinář

Muzea a Galerie

  • Muzeum a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou - Jiráskova 2, některé expozice jsou na zámku
  • Památník Karla Poláčka - Palackého ulice 608
  • Památník F.M.Pelcla - Pelclovo nábřezí 458

Partnerská města

  • Nizozemsko Oudewater, Holandsko

Literatura

  • 1258-1958 Rychnov nad Kněžnou. Hradec Králové, b.d.
  • Juza, Josef – Strážnická, Alena – Šrom, Jindřich: Historie města Rychnova nad Kněžnou v datech. Rychnov nad Kněžnou 1988.
  • Kouřil, Tomáš - Svoboda, Antonín: Dějiny Rychnova nad Kněžnou. Rychnov nad Kněžnou 1924.
  • Petráš, Oldřich: Rychnov nad Kněžnou 1258-1958. Hradec Králové 1958.
  • Sedláček, August: Rychnov nad Kněžnou. Praha 1871.
  • Sedláček, August: Hrady. sv. 2, s. 181–187.
  • Svoboda, Antonín, ed.: Rychnovsko a Kostelecko. Vlastivědný sborník z prací učitelstva obou okresů. Rychnov nad Kněžnou, b.d.

časopis

  • Orlické hory a Podorlicko

Demografie

Rok 2001 2002 2003 2004 2005
Počet obyvatel 11 831 11 790 11 695 11 640 11 672

Fotogalerie

Zámek

Synagoga s Památníkem Karla Poláčka

Staré náměstí


Města, městyse a obce okresu Rychnov nad Kněžnou

Albrechtice nad Orlicí • Bačetín • Bartošovice v Orlických horách • Bílý Újezd • Bohdašín • Bolehošť • Borohrádek • Borovnice • Bystré • Byzhradec • Častolovice • Čermná nad Orlicí • Černíkovice • České Meziříčí • Čestice • Deštné v Orlických horách • Dobré • Dobruška • Dobřany • Doudleby nad Orlicí • Hřibiny-Ledská • Chleny • Chlístov • Jahodov • Janov • Javornice • Kostelec nad Orlicí • Kostelecké Horky • Kounov • Králova Lhota • Krchleby • Kvasiny • Lhoty u Potštejna • Libel • Liberk • Lično • Lípa nad Orlicí • Lukavice • Lupenice • Mokré • Nová Ves • Očelice • Ohnišov • Olešnice • Olešnice v Orlických horách • Opočno • Orlické Záhoří • Osečnice • Pěčín • Podbřezí • Pohoří • Polom • Potštejn • Proruby • Přepychy • Rohenice • Rokytnice v Orlických horách • Rybná nad Zdobnicí • Rychnov nad Kněžnou • Říčky v Orlických horách • Sedloňov • Semechnice • Skuhrov nad Bělou • Slatina nad Zdobnicí • Sněžné • Solnice • Svídnice • Synkov-Slemeno • Trnov • Třebešov • Tutleky • Týniště nad Orlicí • Val • Vamberk • Voděrady • Vrbice • Záměl • Zdelov • Zdobnice • Žďár nad Orlicí
zobrazit na mapě

zdroj: wikipedia