Ubytování Jeseník

Zvolte město nebo městskou část

Jeseník
Radnice v Jeseníku
znak vlajka
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0711 536385
kraj (NUTS 3):	Olomoucký (CZ071)
okres (NUTS 4):	Jeseník (CZ0711)
obec s rozšířenou působností:	Jeseník
pověřená obec:	Jeseník
historická země:	Slezsko
katastrální výměra:	38,22 km²
počet obyvatel:	12 510 (2. 10. 2006)
zeměpisná šířka:	50° 13′ 47″ s. š.
zeměpisná délka:	17° 12′ 17″ v. d
nadmořská výška:	432 m
PSČ:	790 01
zákl. sídelní jednotky:	21
části obce:	3
katastrální území:	3
adresa městského úřadu:	Městský úřad Jeseník Masarykovo nám. 1 790 27 Jeseník
starosta / starostka:	Petr Procházka
Oficiální web: http://www.jesenik.org Ofic. web MÚ: http://www.mujes.cz E-mail: podatelna@mujes.cz
Jeseník, Česká republika
Zdroje k infoboxu a částem obce

Jeseník, do roku 1947 Frývaldov (německy Freiwaldau), je slezské lázeňské město na severu Olomouckého kraje, středisko stejnojmenného okresu. Má 1 393 domů, 13 097 obyvatel a jeho katastrální území zabírá 3 822 ha. PSČ je 790 01. Jeseník je největším městem v české části historického území nisského knížectví.

Historie

Pohled na kotlinu města Jeseník z Červenohorského sedla

První zmínka o Jeseníku pochází z roku 1267, z období kolonizace tohoto kraje. Již z této doby existují záznamy o pokusech těžby drahých kovů. V latinských pramenech je město udáváno jako Vriwald, v německý někdy též jako Freiwalda.

V pozdější době se o rozvoj města a kraje se zasloužily především lázně a první vodoléčebný ústav na světě, který založil Vincenz Priessnitz. Podle něj se také lázně jmenují Priessnitzovy a hlavní lázeňský pavilon Priessnitzovo sanatorium, který spolu se sanatoriem (pavilonem) Ripper nese jméno po významné osobnosti, která měla na vývoj lázní vliv. Dětský pavilon Karolina je pojmenován po dcerce Vincence Priessnitze, kterou nedokázal vyléčit a zemřela ve třech letech. Za zmínku stojí také druhý nejdůležitější pavilon Bezruč a samozřejmě Maryčka. Znakem lázní je lev.

Frývaldovská stávka

22. listopadu 1931 došlo v okolí tehdejšího Frývaldova k nepokojům v důsledku propouštění a snižování mezd dělníků pracujících v kamenolomu a vápenkách. Propusštění převážně němečtí dělníci šli do stávky a následně za pomoci místních komunistů zorganizovali pochody demonstrantů do Frývaldova. Po dohodě s úřady byly sice pochody odvolány, ale ten ze Žulové a Vápenné přesto vyrazil. Hrstka asi 20 četníků je nejdříve zastavila u viaduktu, což průvod vyřešil tím, že viadukt obešel přes železniční trať nad viaduktem. Četníci proto poodjeli o cca 500 m a postavili kordón u tamější pošty za křižovatkou. Velitel vyšel vstříc a dělníkům oznámil, že průvod byl zakázán a o dalším se jedná. Následně dostal kamenem do obličeje a i četníci byli zasypáni sprškou kamení, posbíraném na trati. Četníci na tento incident reagovali střelbou do davu. Výsledkem bylo celkem 7 mrtvých a 12 těžce zraněných. Na pohřbu dělníků byl přítomen i pozdější československý prezident Klement Gottwald

Zajímavá místa

Vodní tvrz v Jeseníku

Kolonáda - 1160 metrů dlouhý kruh, na kterém se občas konají závody a soutěže, ale po většinu času se po ní procházejí návštěvníci lázní. Největší atrakcí je socha lva, jehož ocasu se prý stačí dotknout, aby vám splnil přání.
Rodný dům Vincence Priessnitze - v přízemí restaurace, v patře muzeum.
Sluneční louka - neboli Jižní svah s útvary z kamenů, v jednom z nich je pramen. Nejznámější je Sluneční brána.
Prameny - v lesích nad Sluneční loukou se nachází schůdné cesty s pomníky a léčebnými prameny.

Členění města

Katastrální území Jeseníku

Město se v současnosti dělí na tři části a katastrální území.

Jeseník - k. ú. Jeseník
Bukovice - k. ú. Bukovice u Jeseníka
Dětřichov - k. ú. Seč u Jeseníka

Správní území

Podrobnější informace naleznete v článku Okres Jeseník.

Jeseník je okresním městem a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Jeseník se skládá ze 24 obcí a je shodný s ORP.

Názvy

Česky Jeseník (1880 Freivaldov, do roku 1947 Frývaldov), německy Freiwaldau, polsky Jesionik nebo Jesienik (dříve Frywałd, Freiwaldow, Frywaldow, Frywałdów).
- Česky Lázně Jeseník (do 194? Gräfenberk), německy Gräfenberg.
Česky Bukovice, německy Buchelsdorf.
Česky Dětřichov, německy Dittershof (1869 Dittersdorf), polsky Dzietrzychów.
- Česky Seč (do roku 1947 Franková), německy Frankenhau.
- Česky Dlouhá Hora (do roku 1947 Hamrová), německy Hammerhau.
- Česky Mýtinka (do roku 1947 Ficová), německy Fitzenhau.
- Česky Pasíčka (1880 Streitová, do roku 1947 Štreitová), německy Streitenhau.