statutární město Jihlava
Masarykovo náměstí s kostelem sv. Ignáce a radnicí
znak vlajka
NUTS 5:	CZ0632 586846
kraj (NUTS 3):	Vysočina (CZ063)
okres (NUTS 4):	Jihlava (CZ0632)
historická země:	Morava + Čechy
katastrální výměra:	78,85 km²
počet obyvatel:	51 143 (1.1.2009)
zeměpisná šířka:	49° 23' 47" s. š.
zeměpisná délka:	15° 35' 25" v. d.
nadmořská výška:	525 m
PSČ:	586 01
zákl. sídelní jednotky:	45
místní části:	16
městské části / obvody:	0
katastrální území:	18
adresa magistrátu:	Magistrát města Jihlavy Masarykovo nám. 1 586 01 Jihlava primator@jihlava-city.cz
primátor(ka):
www.jihlava.cz
Jihlava Jihlava, Česká republika

Původně čistě moravská Jihlava (německy Iglau, polsky Igława), je statutární město, rozkládající dnes po obou stranách historické česko-moravské zemské hranice (tvořené především řekou Jihlavou), a je od roku 2000 centrem kraje Vysočina. Jihlava leží na řece Jihlavě na 49,33 stupni severní šířky a 13,16 stupni východní délky, kde se rozkládá v šíři 8824 hektarů. Nadmořská výška různých částí města činí 460–700 metrů nad mořem. Město má přes 50 tisíc obyvatel.

Významné památky

Kostelík sv. Jana Křtitele

Malý jednolodní kostelík, který je zasvěcen sv. Janu Křtiteli, je nejstarší dochovanou kamennou stavbou na Českomoravské vrchovině. Jeho stavba byla dokončena krátce před rokem 1200. Pod dnešním pozdně gotickým kněžištěm byly nalezeny základy původního románského presbytáře. Románské jsou z větší části i obvodové zdi lodi.

Opevnění

Hradby byly budovány kolem vznikajícího města krátce po jeho založení před polovinou 13. století. Vedle hlavní hospodářské funkce mělo město i vojenský význam z důvodu strategické polohy na hranicích Čech a Moravy. Několikakilometrové opevnění tvořila vnitřní hradební zeď vysoká 6 metrů, parkán s parkánovou zdí a příkop hluboký až 7 metrů. Hradební zeď zpevňovaly věže, v parkánovém pásu bašty. Hradby byly přerušeny pěti branami, které disponovaly mnoha bezpečnostními prvky.

Postupem doby byla pevnostní soustava neustále zdokonalována. V 15. století byla vybudována řada předsunutých stanovišť á opevnění. V roce 1755 byla jihlavská pevnost zrušena – díky vývoji techniky byla již tato koncepce opevnění překonána. V první polovině 19. století byly bourány brány, protože bránily narůstající dopravě. Z pěti bran zůstala zachována jen jediná – brána Matky Boží. Dnes zachovaný pás hradeb je rekonstruován podle barokní podoby ze 17. století včetně parkové úpravy parkánu.

Brána Matky Boží

Jihlava 1899

Je typickým symbolem města a jedinou branou, která se zachovala z pěti středověkých městských bran. Vznik se datuje spolu s výstavbou opevnění – na počátku 2. poloviny 13. století. V šestnáctém století prošla brána gotickými i renesančními úpravami, až se vyvinula do dnešní podoby. Specifická podoba je dána rozsáhlou atikou na vrcholu věže. V roce 1853 byla brána renovována a opatřena hodinami. Složité předbraní s obranými systémy bylo v roce 1862 zbouráno.

V lednu 1995 musela být brána staticky zajištěna z důvodu poklesu základů. Její koruna však byla značně porušená, takže v roce 1996 došlo k její kompletní rekonstrukci. V současnosti je brána zpřístupněna veřejnosti jako vyhlídková věž a malé muzeum jihlavského podzemí a dolování. Na bráně rovněž sídlí Jihlavská astronomická společnost a každé pondělí po setmění zde probíhají veřejná pozorování oblohy.

Katakomby

Jihlavské podzemí tvoří další významnou památku města. Jeho celková rozloha je 50 000 m² a délka přibližně 25 km, což jej činí druhým největším podzemním labyrintem v ČR hned po Znojmu. Chodby jsou raženy ve skále pod celým městem ve dvou až třech podlažích pod sebou. Jednotlivé chodby jsou raženy v hloubce od 2 do 14 metrů. Praktická stavba začala ve 14. století, kdy měšťané začali ve velkém rozšiřovat svoje sklepy. Ražbu prováděli místní zkušení havíři. Hlubší prostory se hloubily v pozdějších dobách (16.–17. století). Za druhé světové války sloužila část chodeb jako letecký kryt. Dnes je většina tunelů odborně zpevněna a veřejnosti je přístupno několik set metrů podzemních chodeb.

Známá je tzv. svítící chodba, krátký úsek katakomb, jehož stěny ve tmě svítí slabě nazelenalým světlem. Příčiny tohoto jevu dosud nebyly uspokojivě objasněny. V současnosti je svítící chodba populární turistická atrakce, někteří lidé však věří, že se v jejím okolí odehrávají paranormální jevy. V roce 2008 oznámili správci podzemí existenci druhé svítící chodby pod ulicí Čajkovského.