Příbram
Svatá Hora nad Příbramí a kostel sv. Jakuba
znak vlajka
status:	město
NUTS 5 (obec):	539911
kraj (NUTS 3):	Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4):	Příbram (CZ020B)
obec s rozšířenou působností:	Příbram
pověřená obec:
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	33,41 km²
počet obyvatel:	34 496
zeměpisná šířka:	49° 41' 18" s. š
zeměpisná délka:	14° 00' 33" v. d.
nadmořská výška:	502 m
PSČ:	261 01
zákl. sídelní jednotky:	11
části obce:	18
katastrální území:	10
adresa městského úřadu:	Městský úřad Příbram Tyršova 108 261 01 Příbram
starosta / starostka:	MVDr. Josef Řihák (ČSSD)
Oficiální web: http://www.pribram-city.cz E-mail: info@pribram-city.cz
Zdroje k infoboxu a částem obce

Příbram (něm. Pibrans) je město ve Středočeském kraji, 60 kilometrů jihozápadně od Prahy v oblasti pod Brdy na říčce Litavce. Má 35 tisíc obyvatel.

Příbram byla proslulá jako historické hornické město, což nyní připomíná Hornické muzeum Příbram, jedno z největších hornických muzeí v České republice spravující rozsáhlý skanzen. Nyní, po útlumu těžby, je známá hlavně díky poutnímu místu Svaté Hoře, kde je barokní klášterní komplex. Ten se nachází na kopci přímo nad centrem města, s ním je spojený krytým schodištěm.

Západní dominantu města tvoří zalesněný hřbet hory Třemošná (778 m) v Brdech.

Třemošná nad Příbramí

Příbram se nachází pod úpatím Brd, jejichž nejvyšší vrchol Tok (865 m) leží jen necelých 10 kilometrů západně od centra města. Střední nadmořská výška města je 502 metrů. Celková výměra města je 33,41 km². Městem protéká říčka Litavka a Příbramský potok, na němž je přímo v centru města několik rybníků, celková rozloha vodních ploch ve městě je 37,7 ha, tedy 1,1 % rozlohy města.

Důlní činnost ovlivnila podobu krajiny okolo města, v níž se tak nyní nachází mnoho hald s vytěženou zeminou, které se daří jen pomalu rekultivovat. Dílčí rekultivací prošly alespoň haldy uvnitř města. Zemědělská půda pokrývá bezmála polovinu rozlohy města, z více než čtvrtiny jde o ornou půdu (936 ha). Lesů, zasahujících především z lesnatých brdských porostů, je 618 ha.

Zastavěná plocha obce činí jednu šestnáctinu její rozlohy, přesně 209 ha.

Památky a zajímavá místa

Svatohorský klášter a kostel sv. Jakuba jsou dominantami městského panoramatu. Ve staré Příbrami můžete najít následující památky a další zajímavá místa:

• Nad městem je známé poutní místo Svatá Hora – barokní kostel a klášter, spojený s městem unikátním zastřešeným schodištěm.
• Náměstí Tomáše Garrigua Masaryka:
  • kostel sv. Jakuba (založený v r. 1298, s barokní lodí, novogotická věž z 19. století),
  • budova bývalého soudu (sgraffita podle kreseb Mikoláše Alše s hornickými motivy),
  • budova Knihovny Jana Drdy a další historické budovy;
• Městský úřad – neorenesanční budova z r. 1890, architekt Vojtěch Ignác Ulmann;
• Zámeček-Ernestinum – původně tvrz z 14. století, později arcibiskupská rezidence, nyní kulturní středisko s Galerií Františeka Drtikola, původní gotický arkýř
  • památník obětí první světové války (Akad. sochař Václav Šára), socha arcibiskupa Arnošta z Pardubic (sochař Ivar Kodym);

Gotický kostel sv. Jakuba na náměstí T. G. Masaryka v Příbrami

• Pražská ulice – městská zóna s obchody a restauracemi, na horním konci Václavské náměstí s kašnou a sochou sv. Václava (sochař Stanislav Hanzík);
• Jiráskovy sady – park v centru staré Příbrami, obklopený historickými budovami:
  • konvikt (církevní škola), později budova rektorátu Vysoké školy báňské nebo sídlo Okresního národního výboru, architekt V. I. Ulmann,
  • pomník literárnímu dílu Aloise Jiráska (sochař Václav Šára), busta generála Richard Tesaříka;
• příbramský hřbitov – hrobky mnoha příbramských osobností, památník obětí požáru v Mariánském dole v r. 1892 (druhý stejný se nachází na zdabořském hřbitově), památník vojáků Rudé armády padlých v okolí města za druhé světové války;
• busta Antonína Dvořáka na Dvořákově nábřeží

Na tzv. sídlišti vybudovaném po r. 1945 najdete:

• Kulturní dům – postavený v r. 1959, architekt Václav Hilský, sídlo příbramského divadla Antonína Dvořáka,
  • poblíž socha Antonína Dvořáka (sochař Josef Wagner);
• socha Horníka (sochař L. Lošák) u příbramského gymnázia;
• Muzeum třetího odboje

Na Březových Horách se nacházejí:

• pět historických dolů a další objekty Hornického muzea Příbram;
• kostel sv. Vojtěcha – neorenesanční, dokončen r. 1889;
• hornický kostelík sv. Prokopa – založen v 18. století na místě staré dřevěné zvonice;
• kostel sboru Mistra Jakoubka ze Stříbra – postaven 1936.

Kultura

Díky vysoké úrovni vzdělání a kulturního života byla Příbram na konci 19. století nazývána Podbrdskými Athénami. Kulturní a umělecký život zásadně ovlivňovalo především hornictví, což platilo až do konce 20. století. Hornický život popisovali básníci a spisovatelé Fráňa Kučera, Quido Maria Vyskočil nebo František Gellner, kteří žili nebo studovali v Příbrami. Také knížky nejznámějšího příbramského spisovatele Jana Drdy byly často inspirovány Příbramí. Ve svých pohádkových divadelních hrách využíval jmen okolních vesnic, některé z povídek v knize Němá barikáda jsou zpracováním válečných událostí v Příbrami (zvláště v povídce Vyšší princip – viz Historie Příbrami) a jeho kniha Městečko na dlani přímo popisuje život na příbramském maloměstě, i když některé reálie nesouhlasí (město mj. je přejmenováno na Rukapáň a teče jím řeka). Městská knihovna byla otevřena v roce 1912.

Kulturní dům v Příbrami, postavený podle návrhu architekta V. Hilského

Divadelnictví má v Příbrami dlouhou tradici díky ochotnickým souborům. Navzdory dlouhé snaze o vybudování stálé divadelní scény se představení dlouho musela konat v různých sálech, především v sokolovně. Až v roce 1959 byl vybudován Kulturní dům, v němž sídlí příbramské divadlo a kde jsou také společenský sál a kino (jediné další městské kino je kino letní, dva další kinosály byly po roce 1989 uzavřeny). První filmové projekce byly ale v Příbrami uskutečněny už v roce 1914. Divadlo Antonína Dvořáka v Příbrami je stálou divadelní scénou s profesionálním souborem, i když jeho repertoár obohacují pravidelná zájezdní představení souborů z Prahy i odjinud. Posledním celostátně významným činem příbramského souboru bylo nastudování komedie Hrdý Budžes podle knihy příbramské rodačky Ireny Douskové. Barbora Hrzánová byla za herecký výkon v hlavní roli oceněna Cenou Thálie za rok 2004.

Hudební život Příbrami je spojen se jménem Antonína Dvořáka, který měl své letní sídlo v nedaleké Vysoké u Příbramě a často navštěvoval i samo město. V roce 1969 byl v Příbrami založen Hudební festival Antonína Dvořáka, který se koná každoročně dodnes a přivádí do města a okolí významné domácí i zahraniční hudebníky a tělesa. Jeho součástí se stala i pravidelná klavírní soutěž s tříletou periodicitou. Příbram má vlastní amatérskou filharmonii, své koncerty pravidelně organizuje příbramský Big Band, na každoročních hornických slavnostech vystupují hornické dechové orchestry. Nejnovější formou souboru příbramských hudebníků je Soubor svatohorských trubačů.

Nejvýznamnější formou hudebních aktivit v Příbrami ale je sborový zpěv. Počínaje spolkem Lumír-Dobromila až po současný Příbramský smíšený sbor zanechalo těleso velký vliv na celou řadu generací Příbramáků. Nejvýznamnějšími sbormistry byli Antonín Vepřek a jeho syn Vladimír. V roce 1939 založil Antonín Vepřek Příbramský dětský pěvecký sbor, který je jedním z nejstarších dětských pěveckých sborů v České republice. Pěvecké sbory fungují také na řadě příbramských základních a uměleckých škol. Příbram také hostí každoroční mezinárodní přehlídku dětských pěveckých sborů.

Moderní hudba se v Příbrami hraje v několika klubech, z nichž nejdéle fungující je Junior klub. Ze zdejších hudebních skupin má největší reputaci punk rocková skupina E!E.

Ševčínský důl, jeden z objektů Hornického muzea Příbram.