Ubytování Prostějov

» Hotel ***

Prostějov
nová radnice
znak vlajka
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0713 589250
kraj (NUTS 3):	Olomoucký (CZ071)
okres (NUTS 4):	Prostějov (CZ0713)
obec s rozšířenou působností:	Prostějov
pověřená obec:	Prostějov
historická země:	Morava
katastrální výměra:	39,04 km²
počet obyvatel:	46 278 (2008)
zeměpisná šířka:	49° 28' 20" s. š.
zeměpisná délka:	17° 06' 38" v. d.
nadmořská výška:	223 m
PSČ:	796 01
zákl. sídelní jednotky:	37
části obce:	7
katastrální území:	8
adresa městského úřadu:	Městský úřad Prostějov nám T. G. Masaryka 12-14 796 01 Prostějov
starosta / starostka:
Oficiální web: http://www.mestopv.cz/ E-mail: posta@mestopv.cz

Zdroje k infoboxu a částem obce

Prostějov (německy Proßnitz) je okresní město v Olomouckém kraji. Má ve své aglomeraci téměř 50 000 obyvatel.^[zdroj?] Nachází se na západním okraji úrodné roviny Hané, v severní části Hornomoravského úvalu, východně od Drahanské vrchoviny. Město se rozkládá ve výši 225 metrů nad mořem, v jeho blízkosti protékají potoky Hloučela a Romže. Historické jádro města je od roku 1990 městskou památkovou zónou. Prostějov je známý svými železárnami (evropské úrovně), hanáckými slavnostmi a v neposlední řadě hlavně basketbalem.

Prostějovský zámek v roce 1903

městské hradby s baštou, v pozadí je Národní dům

K dochovaným památkám patří bašta z 15. století a renesanční radnice ze století šestnáctého, dnes sloužící jako muzeum. Dominantou města je nová radnice z roku 1914 s věží vysokou 66 metrů a orlojem. V Prostějově se narodil významný český vědec Otto Wichterle, gotický stavitel Matěj Rejsek, filozof Edmund Husserl, malíř Alois Fišárek a básník Jiří Wolker. V Prostějově působil farář, spisovatel a básník katolické moderny Karel Dostál-Lutinov.

V Prostějově je v současné době významný textilní, strojírenský a potravinářský průmysl.

Historické památky

socha Tomáše Garrigua Masaryka

Národní dům ve stylu české secese od architekta Jana Kotěry z let (1905-1907). Stavitelem byl Otakar Pokorný. Jedná se zároveň o spolkový dům, městské divadlo , restauraci a kavárnu. Architek sám navrhl nábytek, obložení, osvětlovací tělěsa a vitráže. Výzdobu interiéru provedli mimojiné také malíři František Kysela a Karel Petr a sochař Stanislav Sucharda. Za německé opkupace byl interér částečně poškozen.
Nová radnice - sídlo Městského úřadu, navržena a postavena v secesním stylu v letech 1909-1914 podle projektu profesora Karla Huga Kepky, s 66m vysokou věží a bohatě zdobenými interiéry, projektované pravé křídlo nebylo realizováno.
Stará radnice je z 20. let 16. století. Má portál z roku 1539. V roce 1697 vyhořela. Barokní lodžii vytvořil pravděpodobně Giovanni Pietro Tencalla. Jako radnice sloužila do roku 1850, poté od roku 1905 jako muzeum Prostějovska. Roku 1908 přistavěno patro výstavních prostor za slepou atikou. Atika byla obnovena roku 1924.
Zámek Prostějov- pseudorenesanční sgrafita vytvořili 1900-1901 Jano Köhler, Josef Švandera, Arnošt Podloudek a Bohumil Kazda
Městské hradby s baštou
Špalíček - bývalé židovské ghetto
Masarykova škola
Mariánský sloup se sochou Panny Marie
Socha Panny Marie Karlovské

Církevní stavby

Kostel Povýšení svatého kříže s kaplí začali stavět augustiniáni roku 1391. Za husitských válek vypálen. Od 20. let 16. století je kostel v majetku města Prostějova, které jej přestavovalo v letech 1522-1535. Roku 1697 vyhořel a následně byla znovuzaknelta hlavní loď, vstup přesunut na sever a kostel byl přesvěcen. V letech 1725-1726 byla barokně přestavěna věž. Kostel byl znovupřestavěn v letech 1856-1888 přičemž roku 1893 byla novobarokně přestavěna věž.
Klášter milosrdných bratří je z let 1733-1756. Součástí je dodnes lékárna sloužící od roku 1736. Součástí komplexu byla i nemocnice.(obrázek)
Husův sbor

Prostějov v jiných jazycích

německy Proßnitz
polsky Prościejów
slovensky Prostejov
rusky Простейов, Простеёв
ukrajinsky Простеїв (Prostějiv), Простейов (Prostějov)

Mariánský sloup

Národní dům (městské divadlo)

Stará radnice je dnes prostějovské muzeum

Kostel Povýšení svatého kříže

Významné domy

Vila Josefa Kováříka na Vojáčkově náměstí č.5

Vila Františka Kováříka na náměstí Padlých Hrdinů 5 z let 1910-1911 ve stylu wagneriánské moderny, architekt: Emil Králík, kulturní památka, veřejnosti nepřístupné (obrázek)
Vila Josefa Kováříka na Vojáčkově náměstí č. 5 z let 1910-1911 ve stylu moderny a secese, architekt: Emil Králík, kulturní památka
Vila Eveliny Fleischerové v ulici Svatoplukova 64 z let 1932-1933, styl: funkcionalismus, architekt: Eduard Žáček
Rodinný dům Karla Melhuby v ulici Sádky 5 z let 1935-1936, styl: funkcionalismus, architekt: Eduard Žáček
Vila Jana a Anastázie Neherových v ulici Pod Kosířem 73 z let 1938-1939 ve stylu funkcionalismu, architekt: Antonín Navrátil
Multifunční nájemní vila Radomíra a Vlasty Růžičkových na Arbesově náměstí 4 z let 1938-1939 ve stylu funkcionalismu, architekt: František Kalivoda
Neofunkcionalistická vila Jindřišky a Miroslava Vysloužilových v ulici Sadová 9 z let 1970-1972, architekti: Zdeněk Plesník a Josef Taťák
Onšův dům - dům Mikuláše Onše z Břesovic se zdobeným portálem
Dům U zlaté studny
Dům č.p. 72. V bývalém židovském ghettu význačný dům z roku 1819. Tento nechal postavil Veight Ehrenstamm, první velkoprůmyslník židovského původu v Prostějově, kterému bylo povoleno se usídlit uvnitř městských hradeb,