Ubytování Český Těšín

« Karviná

Český Těšín
Radnice města Český Těšín
znak vlajka
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0803 598933
kraj (NUTS 3):	Moravskoslezský (CZ080)
okres (NUTS 4):	Karviná (CZ0803)
obec s rozšířenou působností:	Český Těšín
pověřená obec:	Český Těšín
historická země:	Slezsko
katastrální výměra:	33,8 km²
počet obyvatel:	26 330 (3. 7. 2006)
zeměpisná šířka:	49° 44' 33"
zeměpisná délka:	18° 36' 60"
nadmořská výška:	270 m
PSČ:	737 01
zákl. sídelní jednotky:	22
části obce:	7
katastrální území:	7
adresa městského úřadu:	náměstí ČSA 1/1 Český Těšín 73701 Český Těšín 1
starosta / starostka:
Oficiální web: http://www.tesin.cz/ E-mail: epodatelna@tesin.cz

Zdroje k infoboxu a částem obce

Český Těšín (polsky Czeski Cieszyn, německy Tschechisch Teschen, slezsky Česki Ćešyn) je město na východě České republiky ve Slezsku, na hranici s Polskem. Leží na levém, západním, břehu hraniční řeky Olše. Na ploše 3 381 ha zde žije 26,5 tis. obyvatel. V roce 2001 se 16,1% obyvatel města hlásilo k polské národnosti a 4,4% ke slovenské národnosti.

Český Těšín je jedním z nejvýznamnějších a nejfrekventovanějších hraničních přechodů do Polské republiky. Ke kulturním tradicím patří pravidelné festivaly a přehlídky.

Od konce 20. století se objevují historicky neopodstatněné návrhy na vypuštění slova „Český“ z názvu města. V září 2007 zamítlo zastupitelstvo města téměř jednohlasně jednu z dalších žádostí místního architekta Karla Cieślara na přejmenování města z Český Těšín na Těšín.

Nádraží bývalé Košicko-bohumínské dráhy v Českém Těšíně

Prochaskova Těšínská tiskárna

Současnost

Most Družby, spojující Český Těšín (nalevo) s polským Těšínem (napravo)

Přírodní zajímavosti

Hvězdnatec čemeřicový

Ne každé město či oblast se mohou pochlubit pro ně typickou rostlinou. Český Těšín takovou květinu má, navíc odkazuje i na název města. Jde o hvězdnatec zubatý neboli hvězdnatec čemeřicový, lidově zvaný „těšíňanka”, latinsky Hacquetia epipactis, polsky cieszynianka wiosenna.

Hvězdnatec zubatý rozkvétá jako jedna z prvních jarních květin, ještě před olistěním stromů a růstem většiny ostatních druhů bylin. Už počátkem března rozkvétá (a byly zpozorovány případy dokonce v druhé polovině února). Objeví se žlutozelené soubory květů na bezlistém stonku dlouhém až 20 cm. Jde o okolíky, ne o jednotlivé květy, protože hvězdnatec zubatý patří mezi miříkovité, které tvoří typický okolík. To, co bývá považováno za okvětní lístky, je ve skutečnosti nepravé okvětí tvořené zelenými listeny (obvykle jich je 5-7), což jsou přetvořené listy.

Samotné květy jsou velmi drobné, žluté, a vyplňují prostředek. Listy se objevují později, jsou dlanitě členité a mají dlouhé řapíky. Hvězdnatec odkvete poměrně rychle a už v květnu až červnu se objeví plody. V létě už můžeme pozorovat jen hromady listů, někdy obtížně zpozorovatelné v houští jiných druhů bylinného patra lesů. Hvězdnatec zubatý roste především v listnatých lesích na úrodných vápnitých půdách.

Květ, či přesněji celé květenství, ať jako obrázek nebo snímek, se často využívají jako symbol v mnoha publikacích o Těšínsku a označují se jím mnohá sdružení, vydavatelství a iniciativy. Rovněž místní samosprávné orgány měst a obcí Těšínska už řadu let věnují zasloužilým osobám zlaté a stříbrné stylizované hvězdnatce zubaté

Těšínit

Hornin nazvaných podle sídel existuje minimum. Asi nejznámější z nich je těšínit - vyvřelá hornina, jejíž název je odvozen od města Těšín. Jméno ji dal německý geolog a báňský inženýr Ludwig Hohenegger (1807 - 1864) v roce 1861. Tento název však použil pro širší spektrum typů vyvřelin, které se vyskytují v sedimentech Moravskoslezských Beskyd. Uvedený horninový komplex dnes nazýváme těšínitovou formací. Od vlastních těšínitů odlišil příbuznou horninu - pikrit - v roce 1866 rakouský petrolog Gustav Tschermak (1836 - 1927). Původně se název horniny psal teschenit, protože byl odvozen od německého pojmenování Těšína. Mineralog Josef Klvaňa použil jméno těšenit (1892) a prof. František Slavík (1876 -1957) roku 1918 definitivně těšínit. Původní název teschenit je mezinárodní.